PŘÍMO Z ITÁLIE | Tenhle večírek jen tak neskončí. Neapol triumfem 2:0 nad Cagliari dotáhla jedno z největších překvapení v historii Serie A: získala čtvrté Scudetto a odstartovala jedinečnou party na dohled Vesuvu. Ta vyvrcholí až v pondělí oslavnou jízdou šampionů v otevřeném autobuse. Euforie Neapolských ze zisku titulu je natolik unikátní, že za ní lidé cestují přes půl světa. A vědí proč. Tohle jinde nenajdete.
V pátek se zastavila celá Itálie. Neapol s Interem měly na dálku definitivně rozhodnout, kdo se stane fotbalovým vládcem Apeninského poloostrova a do toho železničáři na tento den předem vyhlásili národní stávku. Jelikož při ní jede jen pár zcela stěžejních vlakových spojů, vyšplhaly se lístky autobusů do hlavního města Kampánie i na sedminásobek obvyklé ceny. Ani to však lidi nezastavilo. Město praskalo ve švech.
Andrea, rodák z okolí Neapole, jenž už přes třicet let žije v Česku, musel při vyprodaných letech z Prahy zvládnout 1500 kilometrů dlouhou štreku po silnici. V Indonésii podnikající Šimon cestoval více než šestadvacet hodin. „Nelitujeme. Za ten zážitek to rozhodně stojí,” shodli se oba nad polední kávou pod sochou Danta Alighieriho. Právě náměstí předního italského spisovatele bylo i večer útočištěm stovek fanoušků.
Na stadion se totiž dostali jen vyvolení. Zájem o lístky byl enormní. V milionové Neapoli se o ně hlásilo přes čtyři sta tisíc lidí. „Tak to je, když se daří. Loni by to nebyl problém,“ pokrčil rameny můj místní průvodce Nicola nad vrtkavou láskou místních.
Po zisku titulu přišel v minulé sezoně sešup a nejhorší potitulový ročník v historii Serie A. Dostat Neapol z katastrofálního desátého místa zpět na vrchol přišel Antonio Conte. Zkušený trenér, jenž ligovému úspěchu zcela podřídil celou sezonu. Nyní zbýval jen poslední krok. Nikdo ve městě si nechtěl připouštět, že by ho SSC neudělalo.
Tři strůjci titulu Neapole
Antonio Conte
Scott McTominay
Romelu Lukaku |
Od rána šlo ve městě jen stěží zahlédnout někoho, kdo by na sobě neměl dres, šálu, čepici či vlajku Neapole. Povoleny byly i symboly Bocy Juniors nebo Argentiny, neboť Diego Maradona je pro místní nadále bohem a jeho podobizna je na každém rohu. Na tradiční výzdobě ulic i různých upomínkových předmětech už zářila čtyřka, předem oslavující zisk titulu.
„To nosí smůlu,“ kroutil hlavou Nicola, jenž přiznával obavy z večerního klání. „Pokud by Neapol přišla o titul, mohlo by nastat pěkné peklo. V takovém případě je lepší se co nejrychleji dostat z ulic pryč,“ připomněl mi, že zdejší zábava není bez dávky rizika.
S blížícím se výkopem se zvyšovala četnost užívání pyrotechniky. Ve 20.45 už byli ale všichni přikovaní u televize. Každý podnik zápas vysílal. Lidé žijící v přízemí otevřeli okna dokořán, aby kolemjdoucí o nic nepřišli. Fotbalu se nešlo vyhnout.
Nervozita byla znatelná. Znásobila se ve chvíli, kdy šel Inter u jezera Como do vedení a za dané konstelace bral titul. Jak ovšem Scott McTominay otevřel skóre, obavy zmizely. Naprostí cizinci byli najednou vzájemně v objetí, vzduchem létaly ohňostroje a na všech byla znát velká úleva. Když Romelu Lukaku po famózním sólu zvýšil na 2:0, začaly oslavné chorály.
Se závěrečným hvizdem se Neapol proměnila ve válečnou zónu. Světlic a dýmovnic bylo natolik, že se bylo před otřesným zápachem potřeba chránit aspoň kusem látky. Kamkoli se člověk hnul, tam se valily nekončící davy nadšených lidí.
Po pár hodinách byly už tak ne úplně čisté ulice plné střepin a dalších odpadků. Řada podniků zavřela, aby si majitelé užili daný moment. Zbytek se zase těšil z výtečných tržeb, kdy fronty na pití zabraly kolem půl hodiny. Neapolí se valily laviny lidí v azurově modrých trikotech.
Městem v rámci možností proudily kolony aut. Mnoho z nich speciálně chystaných pro tyto příležitosti. Staré ojetiny bez střechy, které místo pěti pasažérů měly rovnou deset cestujících. Klaksony na volantu nebo v rukou přihlížejících byly přímo ohlušující. Radost nešlo vyjádřit pouze hlasivkami. Euforie byla příliš silná.
Bláznivé scenérie si překvapivě vyžádaly pouze čtyřicet zraněných.
Celé město si užívalo dlouho do rána. Přes den si odpočinulo a večer se opět pokračovalo. To samé v neděli. V pondělí vše vyvrcholí jízdou šampionů, ale Neapol si tento úspěch bude hýčkat ještě hodně dlouho. Zatímco Vesuv už roky spí, Neapolští předvedli další nezapomenutelnou erupci radosti.
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 38 | 59:27 | 82 |
2 | ![]() | 38 | 79:35 | 81 |
3 | ![]() | 38 | 78:37 | 74 |
4 | ![]() | 38 | 58:35 | 70 |
5 | ![]() | 38 | 56:35 | 69 |
6 | ![]() | 38 | 60:41 | 65 |
7 | ![]() | 38 | 61:49 | 65 |
8 | ![]() | 38 | 61:43 | 63 |
9 | ![]() | 38 | 57:47 | 62 |
10 | ![]() | 38 | 49:52 | 49 |
11 | ![]() | 38 | 39:45 | 44 |
12 | ![]() | 38 | 41:56 | 44 |
13 | ![]() | 38 | 37:49 | 43 |
14 | ![]() | 38 | 34:66 | 37 |
15 | ![]() | 38 | 40:56 | 36 |
16 | ![]() | 38 | 44:58 | 36 |
17 | ![]() | 38 | 27:58 | 34 |
18 | ![]() | 38 | 33:59 | 31 |
19 | ![]() | 38 | 32:56 | 29 |
20 | ![]() | 38 | 28:69 | 18 |