Parašutista se zasekl na střeše stadionu. Zápas ve Francii se zpozdil, do akce šli hasiči a skákací hrad
Neděle byla pro ragby ve Francii svátečním dnem. Konkrétně pro město Toulouse. Tým Stade Toulousain hostil anglické Sale Sharks v rámci osmifinále Evropského poháru mistrů. Domácí vyhráli, většina zaplněného stadionu měla radost. Začátek utkání byl ale jako z francouzské komedie s vojenskou tematikou. Na trávník se měli s míčem snést z oblohy tři vojenští parašutisté. Jeden z nich ale situaci nezvládl a uvízl na střeše stadionu. Museli ho sundat hasiči.
Toulousain jsou špičkovým klubem, který na evropské scéně získal už šest titulů. To je v rámci European Rugby Championship Cupu nejvíc primátů ze všech. V chrámu oválného míče, jak se přezdívá jejich stánku Stade Ernest-Wallon, si vyšlápli na anglického soupeře v poměru 38:15 a postoupili do čtvrtfinále soutěže.
Celkově se jednalo pro Francouze o neděli zalitou sluncem, domácí vyhráli a nikomu se nic nestalo. A teď to není myšleno jen z toho hlediska, že ragby je sportem drsných chlapíků.
Tři vojenští parašutisté se měli snést s míčem na zelený pažit těsně před startem utkání. Mělo jít o velkolepý start do zápasu. Jenže jeden z nich špatně odhadl povětrnostní podmínky a k údivu všech se s padákem zaseknul na střeše stadionu a visel tak nad hlavami mnoha diváků. Někteří tasili mobily a natáčeli si tento bizarní obrázek, jiní se strachovali, aby se dotyčnému něco nestalo.
Sám voják se musel dál držet padáku, aby nespadl z velké výšky do ochozů. Místa pod parašutistou byla okamžitě bezpečnostními složkami vyklizena a došlo k úsměvné improvizaci. Hasiči totiž využili skákacího hradu před stadionem, který byl dětem k dispozici ve fanzóně. Mělo jít o preventivní opatření, kdyby se parašutista už z nějakého důvodu nedokázal udržet. Na ochozech stadionu visel dohromady přes dvacet minut.
Hasiči pak přistavili vysouvací žebřík a parašutista se bezpečně dostal na pevnou zem. Fanoušci šíleli nadšením, jako by jejich miláčci zrovna položili pětku.
„Viděl jsem, že se kolem mě všechno organizuje, takže jsem zůstával relativně v klidu. Nebál jsem se, že padák vypne. Byl jsem viditelně bezpečně zaháknutý,“ říkal posléze hlavní aktér záchranné akce francouzským médiím. Samotný zápas tak začal se čtyřicetiminutovým zpožděním, ale konec dobrý, všechno dobré.
